31.3.2019, Petr Kylián
Království Lan Xang země miliónu slonů je bezmála o století starší než Velká Morava, přesto o Laosu lidé v Evropě neví prakticky nic. Je to jasné, není zde moře. Za to zde žije na sto dvacet různých etnických skupin s vlastními jazyky a kulturou.
Většinové obyvatelstvo je jazykově velice blízko prosperujícímu Thajsku. Navzdory tomu je to nejchudší země v regionu. Země byl během svých pohnutých dějin zmítán válečnými konflikty snad se všemi sousedy. Zemi nakonec uchvátili komunističtí rebelové Pathet Lao. Vše vyvrcholilo americkou invazí do Vietnamu, kde obě válčící strany hrubě porušovali suverénní hranici státu a používali hranici mezi Vietnamem a Laosem k pašování vojáků a zbraní, cesta je známá jako Ho Či Minova stezka. Díky tomu má Laos smutné prvenství jako nejvíce bombardované místo na světě. Na jeho území spadlo během konfliktu přes 2 milióny tun exploziv, což je pro srovnání deset krát více než na Londýn za celou druhou světovou válku.
Laos je dodnes komunistickou diktaturou, přesto jsou všude buddhistické chrámy a svatyně, je to jediný komunisticko-buddhistický stát. Na vápenném podloží bojují rolníci o každou sklizeň a přitom zde není téměř žádná kriminalita. Je to poklidná země s největším počtem buddhistických mnichů na světě. Ačkoli, zde dochází k masivnímu odlesňování a kácení vzácných dřevin, ať již z důvodů pašování mahagonu do Číny nebo jednoduše kvůli rýži a hladu, Laosané jsou veselí lidé, kteří žijí dnes a pramálo se zajímají o to, co bude zítra. Každodenní skutečná radost ze života je právě to, co dělá návštěvu této krásné země tak unikátní. Každodenní skutečná radost ze života je právě to, co dělá návštěvu této krásné země tak unikátní.
Francouzi, kteří měli pod koloniální nadvládou celý region Indočíny s výjimkou Thajska říkávali Vietnamec rýži pěstuje, Kambodžan se dívá jak roste, Laosan poslouchá jak roste. A skutečně v laoském buddhismu je dokonce posvátný termín pro radostné nicnedělání, které úzce souvisí s probuzením - Muan. O tom, že je to žitá praxe se přesvědčíte, když si objednáte pití, a v prázdném baru vám ho donesou za patnáct minut.
V jednom z prvních cestopisů z roku 1921 se psalo, že v hlavním městě je levnější sehnat večerní společnici, než dobré jídlo a snadnější koupit si heroin nežli Marlbora. Od roku 1995 kdy bylo bývalé hlavní město Luang Prabang přidáno, díky svým nesčetným chrámům a nefalšované spirituální atmosféře, na seznam UNESCO se stalo městečko naprosto bezpečnou vyhledávanou turistickou destinací. Laos ovšem nabízí mnohem víc. Návštěvu původního světa, kde domorodé obyvatelstvo stále žije tradičním způsobem života, velké vodopády a malebné hory, druhou největší jeskyni na světě, skalní chrámy i civilizací nedotčené meandry řeky Mekong.
